Babí léto u nás i ve světě
Koncem léta bývá často ještě teplé a suché počasí. Ve vzduchu už je cítit podzim, ale sluneční paprsky nás přes den ještě zahřejí. V Evropě se tento jev nazývá babí léto. V Severní Americe to vypadá podobně, ale zde tomuto období říkají indiánské léto.
Mnoho lidí si myslí, že pojem babí léto znamená zkrátka konec prázdnin nebo konec léta. Ve skutečnosti jde ale o pojem z meteorologie. Označují se tak určité teplotní a povětrnostní podmínky na přelomu září a října. V této době je už výrazně chladněji než v létě, ale může se stát, že na několik dní sluneční paprsky prozáří podzimní dny a zahrnou je příjemným teplem. Noci pak jsou oproti dnům o mnoho chladnější. Teploty se ve dne mohou vyšplhat až nad 21 °C a v noci naopak klesnout pod 10 °C.
Babí léto má svou zvláštní atmosféru. Slunce krásně nasvítí barevné listí, ranní mlhy v kombinaci se slunečními paprsky působí tajemně a pohádkově. Dozrávají poslední ostružiny, jablka, hrušky a ořechy, a přesto už je znát, že se příroda připravuje na zimu.
Stromy opadávají a zvířata chystají zásoby nebo odlétají do teplých krajin. My můžeme teplých dní využít k podzimním radovánkám. Počasí je ideální na výlety, s dětmi můžeme sbírat barevné listí a vyrábět z něho dekorace či si z něj nasbírat kytici do vázy.
Pro toto období existuje řada různých označení. Starší generace možná ještě používá pojem léto svatého Václava. V dalších evropských zemích je připisováno sv. Martinovi, sv. Lukášovi nebo Brigitě. Původ těchto označení je poměrně jasný, tyto svaté na podzim oslavujeme. Ale proč zrovna léto babí? Jednou z variant je pojmenování po poletujících pavučinách, které vypadají jako šedé „babské“ vlasy. Jiné vysvětlení se pojí se stárnutím. Léto „zestárlo“, proto babí.
Stejné označení používají Poláci, Rusové, Chorvati, ale i německy mluvící národy, Estonci, Maďaři nebo třeba Finové. V Severní Americe používají výraz indiánské léto. Zde může takové počasí trvat dokonce až do poloviny listopadu.
Geneze tohoto názvu také není úplně jednoznačná. Objevují se vysvětlení, že první evropští osadníci vítali příchod chladných měsíců, protože to znamenalo, že jejich osady přestanou napadat původní obyvatelé. Pak se ale náhle oteplilo, přišlo indiánské léto a původní obyvatelé se ještě jednou vydali do boje. Jiné vysvětlení zní, že v ranních mlhách, typických pro indiánské léto, se indiáni vydávali na lov.