Čtení otevírá dveře do světa
Knížka – to je vůbec trpělivý kamarád. Počká, až si na ni uděláme čas. Všechno nám vysvětlí. Vezme nás na místa, která jsme nikdy neviděli nebo která dokonce ani neexistují.
Přirozeně sečtělého člověka poznáte obvykle dobře. Dovede se vyjadřovat, používá pestřejší slovník, ve srovnání s nečtenáři dokáže číst plynuleji nahlas a nepřekvapí ho ani méně známá slova. Neplatí pro něj tedy to, že cizí termity představují vysoké rizoto. Na druhou stranu i rozený knihomol musí chápat, že někdo na tento svět přišel zkrátka s úplně jiným typem pozornosti a knížky zmizí z jeho života už v momentu, kdy za ním zaklaply dveře vzdělávacích institucí.
Český jazyk patří ve světě mezi ty složitější, na jeho obhajobu však vždycky říkám, že je to krásný a velmi šikovný nástroj pro tvorbu. Sice nepocházím z bilingvního prostředí, abych to mohla naplno posoudit, přesto si trvám na svém názoru – jen málokterý jazyk obsáhne tak jemné nuance. Cizinci nás občas hází do jednoho pytle s Poláky a Rusy, jejich uším připadají tyto jazyky podobné a nelze jim to zazlívat. Já jsem však pyšná na to, že mohu psát v jazyce českém, málokdy se mi totiž stane, že by neexistovala slova potřebná k popisu čehokoliv od dávkování Zázvorového nápoje s kurkumou až po sestavení mezigalaktického raketoplánu.
Zpátky ke knihám a čtení. I když starší generace nabyla dojmu, že mladí dneska neví roupama, co by, stále jako země patříme mezi státy se silnou čtenářskou obcí. Větší knihomolové jsou už jen severské státy, což lze vzhledem k jejich počasí celkem chápat. Ono to někdy v prostředcích hromadné dopravy vypadá, že všichni hladíme palečkem dotykový telefon a tupě lelkujeme, jenže celá řada dojíždějících prostřednictvím e-booků zkonzumuje slušnou porci literatury. Strýček Google říká, že v České republice v roce 2018 zjistila agentura Nielsen Admosphere například to, že český dospělák přečte přibližně 13 knih ročně, ženy čtou více než muži a že do knihovny zajde aspoň jednou ročně přibližně čtvrtina české populace.
Pryč jsou doby, kdy si čtenářský deník tvořily jen děti ve škole, a ještě u toho protáčely panenky. Pravda, vybrat literaturu tak, aby malé neposedy bavila, to je kumšt. Ale co dospělí? I ti si můžou vést svůj čtenářský deník. Například jeho česká on-line verze ČBDB.cz (čili Československá bibliografická databáze) umožňuje evidenci všeho možného – knih, které jsme přečetli, které máme v knihovně, které už nikdy nechceme potkat, které si více či méně tajně přejeme. Navíc je zde prostor knížku okomentovat a dát jí hodnocení prostřednictvím hvězdiček. Člověk tu najde také dostatek inspirace, jednoduše ji okouká od ostatních, protože i v případě literatury platí, že vrána k vráně sedá. Mezi čtenáři na tomto webovém čtenářském deníku mohou vznikat přátelství a zajímavé dialogy.
Pokud louskáte knihy také v jiném jazyce, oceníte čtenářský deník v podobě portálu goodreads.com. Najdete tam i českou tvorbu, ale v případě cizojazyčného čtení se vyplatí používat ten čtenářský deník, který zná i tituly, které prozatím na našem trhu – byť je bohatý na novinky – ještě nevyšel.
Krásnou knihomolí zimu vám za JUST CS přeje
Edita Svatošová