Jak se opalovat?

25. červen 2018

Říká se, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Za posledních čtyřicet let vzrostl počet nádorových onemocnění kůže asi sedmkrát. Toto pořekadlo v dnešní době částečně pozbývá smyslu. Ing. Iveta Hrádková, Ph.D., nás v tomto článku seznámí s tím, jak může sluneční záření škodit, jak se účinně bránit a jak sluneční kosmetiku správně používat.

Druhy záření
UV záření je vedle viditelného a infračerveného záření jednou ze složek slunečního záření. Dělí se na UVA, UVB a UVC záření. Zatímco UVC záření na povrch Země nedopadá, UVA a UVB na zemský povrch dopadají a mají negativní účinek na lidské zdraví. UVB záření způsobuje opálení, popálení a karcinomy kůže, proniká pouze do svrchní vrstvy kůže, tedy do pokožky. UVA záření, na které se dříve pohlíželo jako na neškodné, proniká hlouběji, do škáry, která se nachází pod pokožkou, poškozuje zde elastinová a kolagenová vlákna, a tak vede k předčasnému stárnutí pokožky a vzniku vrásek. Může také přispívat ke vzniku karcinomů kůže.

Pozitiva
UV záření má pozitivní účinky při léčbě některých kožních onemocnění a podílí se na přeměně provitaminu D na vitamin D. Léčba UV zářením probíhá vždy za přesně daných podmínek pod dohledem lékaře a před zahájením se pozitiva a negativa zvažují. Pokud se zaměříme na tvorbu vitaminu D, doba pobytu na slunci potřebná pro vznik dostatečného množství tohoto vitaminu je řádově několik minut několikrát týdně.

Všudypřítomnost
Co je na UV záření zajímavé a málo známé, je to, že toto záření proniká i do vody, odráží se od země (písku, trávy apod.), a proto nejsme dostatečně chráněni ani ve stínu. Intenzita UV záření se zvyšuje s nadmořskou výškou – s každými 300 výškovými metry intenzita UV záření roste o 4 %. UVA záření pak proniká i přes mraky a sklo. Nejvyšší intenzita slunečního záření je mezi 11. a 15. hodinou, z tohoto důvodu se v této době nedoporučuje pobyt na slunci. Lidé by měli pobývat na slunci pouze minimálně, jejich pokožka by měla být ošetřena sluneční kosmetikou, hlava chráněna pokrývkou a oči slunečními brýlemi. Ani tak nejsme proti UV paprskům chráněni plně. Kojenci a malé děti by na přímém slunci neměli pobývat vůbec, protože jejich pokožka je velice citlivá a náchylná ke spálení.

Lidská pokožka
V souvislosti s opalováním se setkáváme s názvy melanin a melanocyty. Co tyto výrazy znamenají? Melanocyty jsou buňky v pokožce, které jsou schopné po expozici UV záření produkovat melanin. Melanin je barevný pigment a jeho množství souvisí s fototypem pokožky. Pokožka je jím přirozeně chráněna před UV zářením, avšak tato ochrana není dostatečná a je zapotřebí použít sluneční kosmetiku. V Evropě se setkáme nejčastěji s fototypy I až IV.

• Fototyp I je nápadně světlý s rezavými vlasy, má pihy a modré oči. Doba prvního pobytu na slunci, kdy dochází k prvnímu začervenání pokožky, je 5–10 minut.
• Fototyp II má světlou pleť, světlé vlasy, modré nebo zelené oči. První začervenání pokožky během první expozice na slunci je po 10–20 minutách.
• Fototyp III je nejčastěji se vyskytujícím fototypem v Evropě, vyznačuje se světlou až světle hnědou pletí, má šedé nebo hnědé oči a k prvnímu začervenání pokožky dochází po 20–30 minutách prvního slunění.
• Fototyp IV, tzv. středomořský typ, má světle hnědou až olivovou pleť, tmavé vlasy a oči. Doba potřebná k první pigmentaci tohoto typu pokožky během prvního slunění se udává asi 40 minut.

Moderní sluneční kosmetika
Na trhu se můžeme setkat s různými formami ochranných slunečných přípravků – krémy, lotiony, oleji, gely, spreji, tyčinkami. Záleží na spotřebiteli, který typ výrobku preferuje. Vedle slunečních kosmetických přípravků, které mají primární funkci chránit před UV zářením, existují také kosmetické výrobky, které mají primární funkci odlišnou (například make-up má primární funkci dekorativní, denní krém má primární funkci hydratovat pokožku) a sekundárně chrání i před UV zářením, jelikož obsahují UV filtry a mají deklarované SPF (Sun Protection Factor) – což je označení na všech přípravcích sluneční kosmetiky, které udává násobek doby, po kterou jsme chráněni po použití daného výrobku ve srovnání s neošetřenou pokožkou.
V případě fototypu III a použití výrobku s SPF 20 se doba ochrany před UV zářením prodlouží z 20–30 minut na 400–600 minut. Tato hodnota je ovšem jen orientační, protože po použití sluneční kosmetiky dochází k pocení, koupání, otírání do ručníku nebo o oděv a tím i k narušení ochranné vrstvy. Doporučuje se obnovit ochrannou bariéru po každém koupání, pocení anebo po 1–2 hodinách. To platí také pro přípravky, které jsou voděodolné, jelikož i u nich dochází ke smývání a stírání. Hodnota SPF také vypovídá o tom, jaké množství UV záření propustí. Žádný kosmetický výrobek nemá 100% ochranu vůči UV záření. Například výrobek s SPF 20 propustí 1/20 UV záření (což je 5 %) a 19/20 UV záření zachytí (což je 95 %), výrobkem s SPF 30 propustí 1/30 UV záření (3,3 %) a zachytí 96,7 %.

Vymezení použití kosmetiky
Legislativně je určeno, jaké hodnoty SPF mohou kosmetické přípravky mít. Výrobky s SPF 6 a 10 vykazují nízkou ochranu vůči UV záření, výrobky s SPF 15, 20 a 25 poskytují střední ochranu, výrobky s SPF 30 a 50 vysokou ochranu a výrobky s SPF 50+ vykazují velmi vysokou ochranu vůči UV záření. Při výběru sluneční kosmetiky je důležité zohlednit fototyp pokožky a to, zda se jedná o dítě či dospělého, zda se jedná o problematickou pokožku, dále místo pobytu (u moře, ve vysokých horách, v Čechách). Pokud má spotřebitel světlou nebo problematickou pokožku, jedná se o dítě nebo se plánuje pobyt u moře či vysoko v horách, měl by být zvolen vysoký až velmi vysoký ochranný faktor. Při bezproblémové pokožce dospělých lidí a při pobytu v Čechách je dostačující ochranný faktor střední až vysoký.
Důležité je sluneční kosmetiku nanášet v dostatečném množství, které je doporučeno výrobcem pro docílení požadovaného stupně ochrany. Je ovšem mylné se domnívat, že dvojnásobné použití výrobku s SPF 20 docílí SPF 40. Pokožka bude stále chráněna SPF 20.

Druhy UV filtrů
UV filtry, které se smí v kosmetických přípravcích použít, jsou předepsané legislativně a stejně tak jejich maximální koncentrace. Je kladen důraz především na ochranu zdraví spotřebitelů. Obecně lze UV filtry rozdělit na minerální (někdy se označují jako fyzikální) a organické (někdy se označují jako chemické). Liší se způsobem ochrany před UV zářením. Minerální filtry UV záření odráží, zatímco organické filtry UV záření pohlcují a přeměňují jej na teplo. Mezi zástupce minerálních filtrů řadíme oxid zinečnatý a oxid titaničitý, mezi organické filtry patří sloučeniny s vyšším počtem dvojných vazeb. Výhoda minerálních filtrů je v širším rozsahu UV oblasti, kterou pokryjí, nezpůsobují alergie, používají se s výhodou do výrobků s SPF 50 a 50+, nevýhodou je lepivost, hutnost a špatná roztíratelnost výrobku. V současnosti se také používají minerální filtry v nano kvalitě, které nezanechávají na pokožce bílý film.
Výhodou organických filtrů je dobrá roztíratelnost, nelepivost, nevýhodou je však nižší rozsah UV oblasti, kterou pokryjí, proto je nutné je kombinovat. Další nevýhodou organických filtrů je možnost vzniku alergických reakcí a nutnost aplikovat je 30 minut před sluněním, protože nejprve musí dojít k reakci organického filtru s keratinem ve svrchní vrstvě pokožky.
Přípravky sluneční kosmetiky vždy musí chránit pokožku v celém spektru UVA a UVB záření a nejméně jedna třetina SPF musí být vůči UVA záření (uvádí se jako UVA-PF). Sluneční kosmetika, stejně tak jako ostatní kosmetické přípravky, musí být bezpečná, každý výrobek musí projít hodnocením bezpečnosti, jehož nedílnou součástí je i stanovení SPF a UVA-PF.

O autorce
Ing. Iveta Hrádková, Ph.D., vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a nyní zde pracuje jako odborný asistent, zabývá se chemií a technologií kosmetiky. Je členkou Kosmetologické společnosti ČR a České společnosti chemické.