Znáte vinařskou tradici zarážení hory?

Po celá staletí už od středověku vinaři před vinobraním takzvaně zamykali vinohrad, aby hrozny mohly v klidu dozrát a nikdo je neočesal těsně před sklizní. Se zamykáním vinohradu souvisela tradice zvaná zamykání hory. Někde se ještě symbolicky dodržuje dodnes, ale naši předkové na ni dávali mnohem větší důraz, protože pro ně leckdy byla úroda vína životně důležitá.

Jak zarážení hory probíhalo? Hlídač vinohradu, jemuž se říká hotař, musel nechat ráno v kostele posvětit kytici, která se pak přivázala k dlouhému klacku, na jehož konci bylo nabodnuté jablko. U vinohradu se vykopala jáma a bidlo s kyticí se položilo přes ni.

Hotař pak rozdělal oheň, na němž bylo nutné spálit posvěcenou kytici z předchozího roku. Jámu pak musel třikrát obejít starosta a hospodář. Pokropili ji svěcenou vodou a modlili se ke svatému Urbanovi, patronovi vinařů. Každý, kdo pracoval na vinici, ještě vhodil do jámy tři hrozny vína. Poté byla tyč v jámě vztyčena a vinohrad byl až do samotného vinobraní uzavřen. Nikdo kromě majitele a hotařů do něj nesměl vstoupit.

Tento proces měl zajistit, aby se vínu v posledním stadiu zrání nic nestalo, a hlavně aby hrozny nikdo neukradl. Dnes už se však nespoléháme na patrony, nevěříme pověrám a vinohrady jsou hlídány modernějšími a spolehlivějšími způsoby.

Rituál je ale natolik poutavý, že se stal oblíbenou a vyhledávanou atrakcí, obzvlášť na jižní Moravě. Lidé se jezdí podívat na představení o zarážení hory, a přestože už tradice neplní svůj původní účel, byla dodnes zachována alespoň v této formě.