Latinský název: Urtica dioica
Kopřiva dvoudomá je nejznámějším a nejrozšířenějším zástupcem tohoto botanického rodu u nás. Vytrvalá, obvykle dvoudomá, až dva metry vysoká bylina. Lodyha vyrůstá přímá, je čtyřhranná, obvykle nekořenující, chlupatá a jen zřídkakdy skoro lysá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, (čepel bývá delší než řapík), vejčité až kopinaté, na okraji pilovité nebo zubaté, chlupaté, zpravidla s větším množstvím žahavých chlupů na žilkách.
Květy jsou nejčastěji v jednopohlavních květenstvích, která vyrůstají v paždí listů, samčí květenství rostou přímá a klasovitá, samičí jsou kratší, klasovitá nebo hroznovitá, za květu přímá, později visící s žahavými chlupy. Obě dvě květenství jsou vždy delší než řapíky listů. Květy bývají čtyřčetné, nenápadné s nazelenalou barvou. Ve střední Evropě je v současné době hojně rozšířena.
Je široce využívána jako léčivá bylina a jako důležitá část krmení kachen a hus při malochovu této drůbeže. V České republice se kromě ní běžně vyskytuje ještě menší, kopřiva žahavka.
Úžasné účinky
Použití kopřivy v léčitelství je velmi rozmanité: Chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus a zároveň pomáhá proti chudokrevnosti, dále je antirevmatický, protizánětlivý, dezodorační a urychluje hojení ran. Kopřiva se osvědčila i při chorobách jater, žlučníku a ledvin i jako prostředek podporující tvorbu mateřského mléka. Kořen se pak užívá zejména zevně proti vypadávání vlasů jako součást vlasových šamponů. Kopřivová droga také účinkuje jako kardiotonikum, antidiabetikum (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné podávat inzulín), proti průjmu, jako antivirotikum (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, působí močopudně, zastavuje krvácení, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů.
Obsažené látky
Listy obsahují množství chlorofylu, asi 15 % minerálních látek, důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, histamin a serotonin, sacharidy, vitaminy (např. B2 a zejména v mladých listech vitamin C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny, kyselinu šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou, křemičitou a další látky. Za mírně toxické jsou považovány jen čerstvé rostliny, které způsobují na pokožce pálení a puchýřky. Sušením nebo varem se však toxické látky ničí a kopřivu lze pak podávat i dlouhodobě a bez jakýchkoliv kontraindikací.
Překvapivé použití
Kopřiva dvoudomá je sbírána jako léčivá rostlina velmi širokého použití. Za zdraví prospěšné se považují také pokrmy, které je možno z ní připravit – kopřivová polévka, špenát či saláty. Je považována i za přadnou rostlinu, kopřivová vlákna jsou ovšem podřadné kvality.
Nepřítel = kopřiva
Kopřiva je ovšem vnímána jako nevítaný rychle rostoucí plevel na zahrádkách, na loukách poblíž chat a chalup a v příkopech. Pravidelné kosení ji ale celkem spolehlivě potlačuje.
Historie vs. současnost
Podle pověsti ji přinesli do Británie Césarovi vojáci, protože si mysleli, že ji budou potřebovat, aby se s ní mohli šlehat, a tím se zahřívali. Až do nedávné doby se švihání kopřivami udrželo jako lidový prostředek proti artritidě a revmatismu. Dnes se z mladých kopřiv připravuje raději pročišťující jarní tonikum nebo čaj a z lístků posilující jarní pokrmy.
Stáhnout PDF pro tisk