Kozlík lékařský je léčivá rostlina z čeledi zimolezovitých. Je to vysoká vytrvalá bylina s hustým květenstvím, která dorůstá výšky asi šedesát centimetrů, ale může mít až dva metry. Lodyha bývá přímá, v květenství je větvená a vyrůstá z krátkého, silného podzemního oddenku. Lodyžní listy jsou lichozpeřené, složené nejčastěji ze sedmi až devíti párů lístků. Ty jsou kopinaté, obvykle 7 až 10 mm široké, na okraji jsou hustě zubaté. Koncový lístek bývá stejně široký jako postranní lístky. Květenství je latovitý vidlan, hustě větvený, složený z drobných oboupohlavných květů. Ty jsou bílé až růžové, asi 3–5 mm dlouhé. Tyčinky a čnělka vyčnívají z korunní trubky. Kozlík kvete v létě, nejčastěji v červenci. Plody jsou kopinaté lysé nažky. A celá rostlina charakteristicky páchne.
Tato bylina se zrovna neřadí k hojně se vyskytujícím rostlinám v přírodě, a proto se většinou musí záměrně pěstovat. Vyskytuje se sice v nižších polohách po celé České republice, ale coby léčivka bývá kozlík lékařský komerčně pěstován.
Být silný, být zdravý
Na rozdíl od květů, které vydávají jen velice jemnou vůni, vyniká kořen kozlíku intenzivní zemitou vůní, protože obsahuje těkavé oleje a další rostlinné látky, díky kterým má sedativní a zklidňující účinky. Tuto vůni milují kočky, a proto se zrodil i lidový název „kočičí kořen“. Kozlíku lékařskému se však obvykle přezdívá baldrián nebo valeriana. Jeho latinský název Valeriana officinalis pochází ze slova „valere“, což lze překládat jako „být silný“ nebo „být zdravý.“ Určitě jste někdy slyšeli název „valeriánské kapky“, což je bylinná tinktura z kozlíku. Právě tinktura připravená extrakcí kořene kozlíku v koncentrovaném alkoholu má nejrychlejší účinky. Z kozlíku se používá kořen i oddenek. Získaná droga se používá i sušená a například ve formě kapslí či tabletek.
Balzám na nervy
Kozlík obsahuje především silice, jejichž složení se různí podle místa výskytu a podmínek při sušení. Obsahuje také kyselinu valerovou i její deriváty, dále cukry, hořčiny, třísloviny, alkaloidy a flavonoidy.
Oddenek je nejvhodnější sklízet a sušit v květnu, omývá se studenou vodou a suší se při teplotě do 30 °C. Kozlík pomáhá zejména při stresu, depresích a také při nespavosti, přičemž zlepšuje kvalitu spánku, aniž by měl nežádoucí vedlejší účinky. Tato bylina nervy nejen uklidňuje, ale i posiluje. Dále tiší bolesti a uvolňuje křeče, též rozšiřuje věnčité tepny. Pomáhá také při poruchách štítné žlázy a má příznivý vliv na potíže žen v menopauze. Jelikož má kozlík zklidňující účinky, je velmi vhodný i pro harmonizaci srdečního rytmu při vypjatých situacích. Také se velmi hodí do bylinných směsí, třeba kombinace s meduňkou je vhodná při nervozitě a rozčilení; při tachykardii a srdeční arytmii se podává společně se srdečníkem a mátou; při neuróze trávicího traktu se osvědčila kombinace s levandulí a hořkými drogami, jako je třeba puškvorec.
Zajímavosti na závěr
Květ se již po staletí používá k výrobě parfémů a vůní, přidává se i do tabáku. V Americe se rostlina využívá i jako kuchyňské koření a přidává se do salátů a některých nápojů (například do likérů).
A s kozlíkem se dokonce pojí pověry. Odpradávna se mělo za to, že kozlík zahání zlé duchy a čarodějnice. Existuje i stará lidová pověra, že pokud zavěsíme svazek kozlíku nade dveřmi a projde pod ním člověk se špatnými úmysly, svazeček se prý pohne.
Kozlík lékařský
