Latinský název:Rubus idaeus
Maliník obecný se někdy nazývá také ostružník maliník. Je to keř z čeledi růžovitých, většinou s dvouletými, zřídkakdy víceletými pruty, které na zimu opadávají. Listy jsou lichozpeřené, trojčetné až pětičetné, občas až sedmičetné, složené z lístků svrchu lysých, zespodu bílých a lehce plstnatých, na okraji nepravidelně ostře pilovitých. Kvítky maliníku bývají převislé a složené z dost velkých kališních lístků, které jsou zdola trochu srostlé a po odkvětu většinou zpět přehnuté. Korunní plátky jsou bílé a poměrně malé. Početné semeníčky jsou uspořádány na zvýšeném lůžku uprostřed květu. Každý semeníček uzrává v malou, červenou peckovičku, dohromady skládají složený plod, jemuž říkáme malina.
Účinky a použití
Jako léčivo se sbírají mladé svěží listy, nejlépe bez dlouhých řapíků, aby sesychání probíhalo rychleji. Nejkvalitnější účinnou látku poskytují listy sbírané v době květu, mohou se ale trhat už od května do září. Účinná látka je bez pachu a má trpkou, poněkud nahořklou chuť.
Používá se především jako součást žlučopudných, močopudných a svíravých čajových směsí. Výluh se používá také ke kloktání při zánětech dutiny ústní a k potírání při výskytu kožních problémů. Využití mají i v potravinářském průmyslu při výrobě nealkoholických nápojů. V lidovém léčitelství se kromě výše uvedených případů používají i jako součást náhražek pravého čaje.
Velké opodstatnění má také sběr plodů - zralých malin. Obsahují barvivo, které patří mezi nejsilnější antioxidanty. Čím sytější a tmavší barvu maliny mají, tím je koncentrace tohoto barviva vyšší. Plody, šťáva a další výrobky z nich jsou zejména pro obsah antioxidantů ceněné při horečnatých a zánětlivých onemocněních.
Čerstvé plody slouží k přípravě sirupu, používaného ke zlepšení nepříjemné chuti některých léků i jako prostředek při chorobách z nachlazení a poruchách zažívání. Mohou se využít k výrobě výborné marmelády i zavařenin.
Stáhnout PDF pro tisk