Latinský název: Daucus carota
Mrkev pochází z Asie, pravděpodobně z území Afghánistánu, odkud se dále rozšířila do Středozemí a poté do Evropy. Dnes se vyskytuje po celém světě, přičemž se jedná o jeden z nejpoužívanějších druhů zeleniny i u nás. Nejlépe se jí daří v mírném pásmu. Pro optimální růst mrkve je vhodné řádné zpracování půdy s dostatečným nakypřením a přidáním kompostu před jarním výsevem. Nejsou vhodné kamenité ani přemokřené půdy, protože v takovém prostředí se kořen mrkve snadno a silně větví.
Dříve bílá, dnes barevná
Mrkev je dvouletá rostlina z čeledi miříkovitých, která dorůstá výšky asi 30 až 60 cm. Jedná se o kořenovou zeleninu, která nad zemí vytváří přízemní růžici listů. Ty jsou dělené a trojkopinaté, mají trojúhelníkovitý tvar. Jako dvouletá bylina kvete až v druhém roce. Květy jsou malé a sytě bílé, květenstvím je okolík. Plod je oválný a plochý, s krátkými čnělkami a háčkovitými ostny. Ty lákají hmyz a zaháčkují se na jeho tělo, čímž se roznášejí po okolí. Existují dva poddruhy. Zatímco mrkev obecná pravá (tedy původní divoká rostlina) má bílý kořen, vyšlechtěná mrkev obecná setá disponuje celou škálou různých barev kořene, a to od žluté až po oranžovou, která je u nás nejznámější.
Chutná porce zdraví
Tato kořenová zelenina obsahuje vitaminy (např. beta-karoten, vitaminy skupiny B, vitamin K), lutein, antioxidanty, vlákninu a minerální látky. Mrkev je z 88 % tvořena vodou, 5 % tvoří polysacharidy, zhruba 3 % pak proteiny. Zbytek je vláknina, která je v mrkvi tvořena převážně celulózou. Mrkev obecná patří mezi zdraví prospěšnou zeleninu, protože má prokazatelně pozitivní vliv na celou řadu zdravotních potíží. Kladně například účinkuje při ischemické chorobě srdeční nebo revmatických zánětech kloubů. Podstatný je i její vliv na ochranu pleti před slunečními paprsky. Beta-karoten obsažený v mrkvi je významný karotenoid. Jedná se o provitamin vitaminu A, který působí i jako silný antioxidant. Kromě toho mrkev pomáhá při ledvinových kamenech, působí močopudně a doporučována je také při zácpě. Díky vysokému obsahu vlákniny ale má příznivý vliv i při průjmových onemocněních. Díky obsahu beta-karotenu je vhodná jako preventivní prostředek proti očním poruchám. Tato zelenina působí kladně na šeroslepost, tedy na zhoršené vidění za šera, a může určitým způsobem zlepšovat zrakový vjem. S dioptrickými vadami zraku ale pomoci nedokáže.
Zná ji každá kuchařka
Při přípravě pokrmů je používán především kořen mrkve. Nepostradatelnou roli hraje při vaření polévek a využíván je i jako základ různých omáček, typicky tradiční české svíčkové. Kořen je velmi zdravý po tepelné úpravě, jednou za čas však mrkev konzumujte i syrovou – buď samotnou, nebo nastrouhanou jako součást zeleninových salátů. Lze ji kombinovat i s ovocem, například se strouhaným jablkem. Uplatnění v kuchyni může nalézt i nať, a to zejména k dochucení či dozdobení pokrmů, tak jako třeba petrželka. Mrkvovou nať tedy nevyhazujte, ale zkuste ji spotřebovat. Jednoduché rychlé cukry obsažené v mrkvi jsou sacharóza, glukóza, fruktóza a jejich deriváty.
Zajímavost na závěr
Slyšeli jste o mrkvancové pouti v Polné? Koná se vždy druhou neděli v září. To je doba, kdy se na Vysočině obvykle sklízela mrkev, která se na tomto území hojně pěstovala ještě před rozšířením brambor v Evropě. Majitelé domů dodnes podle tradice věší nad vchodové dveře svazky mrkve a místní pečou koláče plněné mrkví zvané mrkvance.
Stáhnout PDF pro tisk
Mrkev obecná
