Latinský název: Hamamelis virginiana
Vilín virginský je okrasný opadavý keř podobný lísce z čeledi vilínovitých, jehož listy se na podzim krásně zbarví dočervena a uprostřed zimy nás překvapí voňavými žlutými, oranžovými nebo červenými květy. Barva květů závisí na druhu. Některé keře vykvétají na podzim, jiné až v březnu. Keře vilínu dosahují až pětimetrové výšky. Plody dozrávají teprve v příštím létě, jsou to vejčité, dřevnaté a chlupaté tobolky, které po dozrání pukají a vymršťují semena až čtyři metry daleko. Když se semínka uchytí, za několik let se tak může rozrůst ve velice dekorativní křoví.
Listy jsou jednoduché, střídavě postavené, na bázi srdčité. Má krátké řapíky. Některé keře se na podzim zbarvují zlatožlutě, jiné hnědočerveně, opět záleží na druhu. Větvičky, pupeny i listy jsou hustě a krátce chlupaté až plstnaté. Zlatožluté, čtyřčetné a pravidelné, oboupohlavní květy mají úzké korunní lístky 2 - 3 centimetry dlouhé.
Něco z historie
Pěstuje se v mírném pásmu velkoplošně, v Evropě hlavně v Německu. Původní forma vilínu však pochází z Číny, odkud se keř koncem 19. století rozšířil dále do světa. Do Evropy se dostal zásluhou anglického sběratele rostlin Charlese Mariese, který jej na své cestě po Asii objevil a jako vzácnou raritu přivezl s sebou. Dodnes je známo pouze šest druhů vilínů rozšířených ve východní Asii a Severní Americe, ale v botanických zahradách se pěstuje řada dalších odrůd vzniklých křížením s výrazněji zbarvenými a většími květy.
Severoamerický vilín virginský je známá indiánská léčivá rostlina, která byla používaná k léčení nemocí již odpradávna. Indiáni ji považovali za kouzelnou rostlinu, protože kvete v zimě, kdy celá příroda spí. Dodnes je součástí oficiálních lékopisů, protože má prokazatelně silné léčivé účinky.
Léčivé účinky a využití
Droga obsahuje 10 % třísloviny s antiseptickými a stahujícími účinky. Užívá se při léčbě povrchových zranění a také v kosmetice. Keř je významnou rostlinou při výrobě kosmetických přípravků s vyhlazujícím účinkem - krémů, pleťových tonik a vod po holení. Velmi zajímavé je, že k takovému účelu je vhodný pouze jeden druh tohoto keře, a to vilín virginský, který má svíravé, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti díky obsahu taninů (hamamelitanin), těkavých olejů, organických kyselin a flavonoidů. Léčivé látky z vilínu jsou součástí řady doplňující léčivých přírodních přípravků při průjmech, hemoroidech a křečových žilách. Dále pomáhají při zánětech dutiny ústní a zánětech dásní a také při léčbě atopického ekzému. Listy vilínu pomáhají omezit zčervenání, které se často vyskytuje u citlivé pleti a objevuje se na tvářích a kolem nosu. Vilín totiž výrazně zvyšuje odolnost kapilár, a to pomáhá při všech těchto výše vyjmenovaných potížích.
U vilínu virginského současně vyrůstají květy a dozrávají loňské plody. Plodní stopky jsou hákovitě zahnuté a velmi dekorativní. Používá se sušená kůra, sušené listy a vilínová voda, což je destilát získávaný vodní parou ze sušených listů. Homeopatie používá čerstvou kůru z větévek a z kořenů při křečových žilách, hemoroidech, při krvácení kůže a sliznic.
Vilín je také antioxidant, příznivě působí na ekzémy a lupénku, protože má hojivé účinky a je silně protizánětlivý.
Stáhnout PDF pro tisk